Lukáš Šulc
Lukáš Šulc (*1969, Jablonec nad Nisou) je sklář, který celý svůj život zasvětil huti. Absolvoval sklářskou školu v Železném Brodě a od začátku jej formovali akademický sochař Pavel Ježek a mistr Stanislav Šimůnek. V letech 2001–2016 učil na tamní škole, a od roku 2006 vede její huť jako huťmistr. Patří k těm, kdo řemeslo nejen ovládá, ale i předává dál.
Jeho vlastní tvorba se začala výrazněji profilovat od roku 2012, kdy vytvořil první tavené plastiky. Od té doby kombinuje hlubokou znalost technologie hutního skla s výtvarným přístupem. Experimentuje s litím do forem a pracuje se sklovinou, kterou si sám taví. Výsledkem jsou objekty, které působí jako kusy přírody nebo vesmíru – jednou připomínají minerály, jindy povrchy planet či vzdálené galaxie. Jeho mísy z křišťálového skla zase vypadají, jako by byly vysekány přímo z ledu.
Šulcovy plastiky jsou robustní, přímé a ničím nepředstírané. Vynikají čistými liniemi, radikálními objemy a fascinující průzračností, která zahlcuje objekt světlem. Kritici je označují za fragmenty univerzální historie a řadí je k nejpozoruhodnějším dílům současného českého sklářského umění.
Vedle vlastní tvorby spolupracuje s mnoha českými umělci a designéry, například s Maximem Velčovským, Alenou Matějkou či Jakubem Berdychem. Jeho rukopis – jistota v práci s hutí a přímý sochařský výraz – tak proniká i do děl celé řady dalších autorů.