Bohumil Eliáš ml.

Bohumil Eliáš ml. (*1980) se vydal vlastní cestou, i když vyrůstal ve stínu slavného otce. Po sklářské škole v Kamenickém Šenově zvolil figurální sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Hendrycha, které ukončil v roce 2007. Od počátku tak propojoval svět skla se zkušeností sochaře.

Jeho díla oscilují mezi sklem, malbou a sochařskými materiály. Pracuje s taveným sklem, s malovanými a vrstvenými deskami, ale také s bronzem. V jeho přístupu nenajdeme expresivní barevnost a dramatické příběhy, typické pro tvorbu otce. Nahrazuje je strohá harmonie tvarů, fragmentů a kompozic.

Eliášovy plastiky evokují architektonické prvky – okna, mosty či pozůstatky dávných staveb. Světlo prochází monochromním sklem a propůjčuje dílům atmosféru tichého tajemství. Jindy pracuje s detaily industriálních součástí nebo odlévaných prvků, které začleňuje do monumentálních kompozic. Jeho objekty působí jako vykopané fragmenty zaniklých civilizací.

Podobný smysl pro redukci a přísnost charakterizuje také jeho malířskou tvorbu. Geometrické formy a rytmicky uspořádané fragmenty struktur vytvářejí abstraktní kompozice, které rezonují s jeho prací ve skle.

Bohumil Eliáš ml. patří k nejvýraznějším umělcům své generace. Jeho tvorba ukazuje, že navazovat na rodinnou tradici neznamená napodobovat, ale nalézt vlastní autentický výtvarný jazyk – střídmý, přímý a pevně ukotvený v prostoru a světle.